Způsob, jakým jsem potkal Everton, je spíše „originální“.
Jednoho večera bylo pozdě, Šel jsem po ulici a narazil jsem na Eliáše, pozdravit na dálku a nezastavovat se, protože jsem neměl čas a nechtěl jsem slyšet ‚žádost o peníze’ (pod různými záminkami).
Zavolal mi, z dálky, s určitým naléháním, ale nezpomalil jsem.
Pak, po asi 50 metrů, Měl jsem pochybnosti. Po všem, člověk by měl vždycky “dej tomu šanci”…
*** KLIKNUTÍM NA OBRÁZEK ZOBRAZÍTE MNOHO VÍCE 🙂